Donald Hebb
V dnešní době je Donald Hebb tématem, které nabylo na významu v různých oblastech každodenního života. S rozvojem technologií a globalizací se Donald Hebb stal pro mnohé ústředním bodem diskuse a zájmu. Jak akademicky, tak osobně, Donald Hebb vyvolal zvědavost a debatu o svých důsledcích a důsledcích. Ať už v sociálním, politickém, ekonomickém nebo vědeckém kontextu, Donald Hebb vyvolal nekonečné úvahy a výzkumy, které se snaží odhalit jeho složitost a důsledky pro dnešní společnost. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších dimenzí Donald Hebb a jeho dopad na naše prostředí.
| Donald Hebb | |
|---|---|
| Rodné jméno | Donald Olding Hebb |
| Narození | Chester, Nové Skotsko,  Kanada |
| Úmrtí | 20. srpna 1985 (ve věku 81 let) Chester, Nové Skotsko,  Kanada |
| Povolání | psycholog, neurovědec a profesor |
| Alma mater | Dalhousieho univerzita (do 1925) Harvardova univerzita (do 1936) McGillova univerzita |
| Ocenění | Howard Crosby Warren Medal (1958) Cena Americké psychologické asociace za význačný vědecký přínos psychologii (1961) CPA Donald O. Hebb Award for Distinguished Contributions to Psychology as a Science (1980) Award for Distinguished Contributions to Developmental Psychology (1983) Canadian Medical Hall of Fame (2003) … více na Wikidatech |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Donald Olding Hebb (22. července 1904, Chester, Nové Skotsko – 20. srpna 1985, Chester, Nové Skotsko) byl kanadský psycholog, představitel neuropsychologie.
Významně přispěl ke zkoumání neuronu a k neuropsychologické teorii učení. Byl 19. nejcitovanějším psychologem ve 20. století. K jeho nejznámějším pracím patří kniha The Organization of Behavior z roku 1949, v níž zkombinoval výzkum mozku s výzkumem lidského chování a vyšších psychických funkcí. Rozvinul zde teorii učení, která je někdy nazývána hebbovské učení. Byl též kritizován za neetičnost některých svých výzkumů, zejména výzkumu senzorické deprivace, některé experimenty byly označeny za týrání dobrovolníků. Na tomto výzkumu měl spolupracovat i se CIA.
Bibliografie
- The Organization of Behaviour (1949)
- Essays on Mind (1980)
- Textbook of Psychology, Textbook of Psychology Students' Handbook (1995)
Reference
- ↑ Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152
- ↑ Alfred W. McCoy (2007). "Science in Dachau's Shadow: Hebb, Beecher, and the Development of CIA Psychological Torture and Modern Medical Ethics". Journal of the History of the Behavioral Sciences (Wiley Interscience) 43 (4): 401–417
Externí odkazy
- Profil v Canadian Journal of Experimental Psychology
- Portrét na stránkách The Canadian Medical Hall of Fame
