Epigram
V tomto článku prozkoumáme dopad Epigram na moderní společnost. Abychom porozuměli jeho významu, budeme analyzovat různé aspekty, které sahají od jeho vzniku až po jeho vývoj v čase. V průběhu historie hrál Epigram zásadní roli v různých oblastech, od kultury po technologie, a významně ovlivňoval způsob, jakým lidé komunikují a fungují v dnešním světě. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu podrobně prozkoumáme, jak Epigram zanechala svou stopu ve společnosti a jaké perspektivy se kolem ní otevírají.
Epigram je krátká satirická báseň (často má jen dva verše), která úsečně sděluje nápad či myšlenku – snaží se například upozornit na nějaký problém. Známým českým autorem epigramů byl Karel Havlíček Borovský, také dalším velice známým spisovatelem tohoto žánru byl římský satirik Martialis.
Ukázky
- Odi et amo. quare id faciam fortasse requiris
- nescio, sed fieri sentio et excruc
- (Gaius Valerius Catullus, Odi et amo)
- Demokratický:
- Nechoď, Vašku, s pány na led,
- mnohý příklad známe,
- že pán sklouzne
- a sedlák si za něj nohu zláme.
- (Karel Havlíček Borovský: Epigramy)
Druhy epigramu jsou cinquain americké básnířky Adelaide Crapseyové a clerihew anglického humoristy Edmunda Clerihewa Bentleye. Také japonské haiku je epigram[zdroj?].
Odkazy
Reference
- ↑ Josef Brukner, Jiří Filip, Poetický slovník, Mladá fronta, Praha 1997, s. 112.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu epigram na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo epigram ve Wikislovníku
Téma Epigram ve Wikicitátech
Encyklopedické heslo Epigramm v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
