Habr

V dnešním světě je Habr téma, které je stále aktuálnější. Od svého vzniku je předmětem diskusí, výzkumu a vývoje a vyvolává velký zájem v různých oblastech společnosti. Od akademické sféry po obchod, Habr prokázal svou schopnost významně ovlivnit naše životy. V průběhu let se toto téma vyvíjelo a přizpůsobovalo změnám prostředí, vždy zůstalo aktuální a vzbuzovalo neustálý zájem. V tomto článku prozkoumáme Habr do hloubky, analyzujeme jeho nejdůležitější aspekty a jeho vliv na různé aspekty naší současné reality.
Další významy jsou uvedeny na stránce Habr (rozcestník).
Jak číst taxoboxHabr
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbukotvaré (Fagales)
Čeleďbřízovité (Betulaceae)
Rodhabr (Carpinus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Habr (Carpinus) je rod stromů, vzácně keřů. Květy jsou jednopohlavné, v oddělených květenstvích. V samčích jehnědách jsou jednotlivé květy umístěny jednotlivě v úžlabí listenů, okvětílisténce u nich chybí, tyčinek obsahují 4-12. Samičí květy jsou uspořádány také v jehnědách a mají šupinkovité okvětí a 2 nitkovité blizny. Plod je oříšek s křídlem, které vzniklo srůstem 3 listénců. Opylování i rozšiřování plodů se děje pomocí větru.

Taxonomie

Původně byl rod habr zařazen do čeledě habrovitých v řadu břízotvarých. S nástupem taxonomického systému APG III byly čeleď habrovitých i řád břízotvarých zrušeny a rod habr byl přeřazen do čeledě břízovitých, umístěné do řádu bukotvarých.

Rozšíření

Kolem 35 druhů je rozšířeno po celém mírném pásu severní polokoule, nejvíce ve východní Asii. V České republice je původní jen jeden druh: habr obecný (Carpinus betulus). Jiné druhy můžeme vidět jen velmi vzácně v arboretech, např. habr východní (Carpinus orientalis), původem z JV Evropy, dále habr japonský (Carpinus japonica) a habr srdčitý (Carpinus cordata), oba původem z v. Asie.

Druhy

Využití

Nejčastěji se habr obecný vyskytuje v hojně vlhkých půdách, nivních či záplavových oblastech. Je možno jej spatřit i jako součást živého plotu v zahradách (např. v Květné zahradě v Kroměříži) nebo na veřejném prostranství. Nevšedním využitím je habr obecný jako materiál pro vybudování stěn přírodního bludiště.

Související články

Literatura

  • Květena České republiky, díl 2. Eds. S. Hejný, B. Slavík. - Praha: Academia, 1990. - S. 52-53.

Reference

Externí odkazy