Jan Očko z Vlašimi

Jan Očko z Vlašimi
Kardinál 2. arcibiskup pražský
Výřez z Votivního obrazu Jana Očka z Vlašimi, kolem roku 1370.
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Arcidiecéze	pražská
Sídlo	Praha
Jmenování	12. července 1364
Emeritura	30. listopadu 1378
Předchůdce	Arnošt z Pardubic
Nástupce	Jan z Jenštejna
Titulární kostel	Santi XII Apostoli
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	po 1344
Kardinálská kreace	13. září 1378 kreoval Urban VI.
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	biskup olomoucký (1351–1364)
Osobní údaje
Datum narození	1292
Místo narození	Vlašim
Datum úmrtí	14. ledna 1380 (ve věku 87–88 let)
Místo úmrtí	Praha
Místo pohřbení	Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, Praha
Příbuzní	Pavel z Jenštejna (sourozenec)
Povolání	katolický kněz a katolický biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Očko z Vlašimi (datum narození neznámé – 14. ledna 1380) byl český římskokatolický duchovní představitel, olomoucký biskup, druhý pražský arcibiskup a první český kardinál; rádce a důvěrník Karla IV., donátor umění. Pocházel ze šlechtického rodu pražského měšťanského původu Jenštejnů z Vlašimi.

Životopis

Pocházel z rodu erbu dvou supích hlav pánů z Jenštejna. Počátkem 40. let 14. století se sblížil s markrabětem moravským, pozdějším českým králem a římským císařem Karlem IV. a stal se jeho notářem, kaplanem a důvěrníkem. Roku 1342 byl přijat za kanovníka pražské kapituly, dále získal úřady kanovníka kapituly sv. Petra v Mělníku, kanovníka kapituly sv. Jana ve Vratislavi, úřady probošta kapituly Všech svatých na Pražském hradě a biskupské kapituly v Olomouci. Roku 1344 získal papežský dispens promíjející mu nemanželský původ (jeho matka nebyla za otce provdána).

Roku 1351 byl zvolen olomouckým biskupem. Roku 1355 se s císařem Karlem IV. účastnil jeho druhé korunovační cesty do Itálie. Dne 12. července 1364 byl jmenován pražským arcibiskupem po zemřelém Arnoštovi z Pardubic. O čtrnáct let později, 18. září 1378, jej papež Urban VI. jmenoval historicky prvním českým kardinálem. Následně, dne 30. listopadu 1378 (den po smrti císaře), se zřekl arcibiskupského úřadu, který po něm převzal jeho synovec Jan z Jenštejna.

Zemřel 14. ledna 1380. Jeho ostatky jsou uloženy ve Vlašimské kapli katedrály svatého Víta pod figurálním náhrobkem z bílého mramoru, vytesaném v dílně Petra Parléře. Tuto kapli dal vymalovat freskami, jejichž zbytky se dochovaly.

Zajímavosti

• Mylně se uvádělo, že držel v zástavě hrad Kašperk, ale jde o chybu čtení nápisu v triforiu katedrály. Ve skutečnosti získal do majetku arcibiskupství hrad Kyšperk v Krušných horách.
• 13. března 1356 posvětil kostel sv. Tomáše na dnešním Moravském náměstí v Brně.
• 28. listopadu 1367 vysvětil kostel svaté Kateřiny Alexandrijské, za přítomnosti Karla IV.
• 29. března 1372 vysvětil chrám slovanských benediktinů v Emauzském klášteře v Praze na Novém Městě.
• V Roudnici nad Labem vybavil interiér kaple arcibiskupského hradu a daroval na jeho oltář svou votivní desku, jednu z nejvýznamnějších maleb té doby od neznámého mistra z okruhu králova dvora. Je na ní zpodoben klečící před Pannou Marií se čtyřmi českými patrony, císařem Karlem IV., jeho patronem sv. Karlem Velikým, jeho synem Václavem IV. a sv. Václavem (dnes je obraz vystaven v Národní galerii v Praze). Město rozšířil roku 1378 založením čtvrti Nové město.
• V roce 1366 dal na několik dnů uvěznit Jana Milíče z Kroměříže za jeho kázání proti Karlu IV., kterého Milíč označil za Antikrista; protože Karel IV. Milíčovi přesto zachoval přízeň, byl propuštěn a Jan Očko se stal později také jeho stoupencem.
• Roku 1849 byl zpodobněn na jedné ze soch na podstavci bronzového pomníku Karla IV. na Křižovnickém náměstí v Praze.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, . Dostupné online. - kapitola Slibní obraz arcibiskupa Jana Očka, s. 154-156. 
• Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 272. 
• Antonín PODLAHA: Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum S. Metropolitanae ecclessiae Pragensis a primordii usque ad praesentia tempora. Pragae 1912, strana 33

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Očko z Vlašimi na Wikimedia Commons
• Očko ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Jan Očko z Vlašimi Archivováno 16. 6. 2020 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918
• Jan Očko z Vlašimi

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Jan Volek

biskup olomoucký 1351–1364

Nástupce: Jan IX. ze Středy

Předchůdce: Arnošt z Pardubic

2. arcibiskup pražský 1364–1378

Nástupce: Jan z Jenštejna

Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí biskupové (1063–1776)	1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní biskupové olomoučtí (1304–1777)	1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí arcibiskupové (od r. 1777)	1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík
Pomocní biskupové olomoučtí (od r. 1779)	1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál

Seznam pražských arcibiskupů
Pražští arcibiskupové (1344–1421)	Arnošt z Pardubic • Jan Očko z Vlašimi • Jan z Jenštejna • Olbram III. ze Škvorce (Volfram III.) • Zbyněk Zajíc z Hazmburka • Albík z Uničova • Konrád z Vechty
Sedisvakance (1421–1561)	V letech sedisvakance 1421–1561 arcidiecézi spravovali administrátoři
Pražští arcibiskupové (1561– současnost)	Antonín Brus z Mohelnice • Martin Medek z Mohelnice • Zbyněk Berka z Dubé a Lipé 1 • Karel z Lamberka • Jan Lohelius • Arnošt Vojtěch z Harrachu • Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat • Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • Jan Bedřich z Valdštejna • Jan Josef z Breuneru • František Ferdinand z Kuenburgu • Daniel Josef Mayer z Mayernu • Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu • Antonín Petr Příchovský z Příchovic • Vilém Florentin ze Salm-Salmu • Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk • Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice • Alois Josef Schrenk z Notzingu • Bedřich Josef ze Schwarzenbergu • František ze Schönbornu • Lev Skrbenský z Hříště • Pavel Huyn • František Kordač • Karel Kašpar • Josef Beran • František Tomášek • Miloslav Vlk • Dominik Duka • Jan Graubner
Pozn. zvýrazněná jména představují kardinály, 1 Zbyněk Berka z Dubé a Lipé bývá uváděn jako kardinál