Ještěrkovití

V tomto článku prozkoumáme vzrušující svět Ještěrkovití, od jeho počátků až po jeho význam dnes. Ještěrkovití byl v historii tématem zájmu mnoha lidí a jeho vliv se rozšiřuje do různých oblastí každodenního života. Od svého vzniku Ještěrkovití podnítil debaty a úvahy, které generovaly širokou škálu názorů a pohledů. Na těchto stránkách se ponoříme do nejdůležitějších aspektů Ještěrkovití, analyzujeme jeho dopady, důsledky a možný budoucí vývoj. Připravte se ponořit se do fascinující cesty světem Ještěrkovití!
Jak číst taxoboxJeštěrkovití
alternativní popis obrázku chybí
ještěrka zelená (Lacerta viridis)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
PodtřídaLepidosauria
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádještěři (Sauria)
Čeleďještěrkovití (Lacertidae)
Gray, 1825
Podčeledi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ještěrkovití (Lacertidae) jsou čeledí malých až středně velkých, štíhlých ještěrů s lámavým ocasem. V Česku žije pět druhů, ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá, ještěrka zední a ještěrka travní.

Charakteristika

Ještěrkovití mají ještěrovité tělo, dva páry dobře vyvinutých, pětiprstých končetin a dlouhý lámavý ocas. Hřbetní a břišní část těla pokrývají šupiny stejné velikosti, pod hrdlem je vytvořený límec z šupin, které jsou rovnoměrně uložené. Jazyk je plochý a rozeklaný, zuby jsou k čelisti napojeny z boku (pleurodontní zuby).

Jsou aktivní převážně ve dne, dobře běhají po zemi, některé druhy dokáží šplhat. Bývají vejcorodí, vajíčka s kožovitou skořápkou kladou do děr v zemi. Živí se hlavně hmyzem, výjimku tvoří meroles lopatonosý (Meroles anchietae), který pojídá semena.

Rozšíření

Je známo přes 230 recentních (současných) druhů ještěrkovitých, většina je drobných, do 9 cm délky těla, avšak ještěrka perlová může být dlouhá až 90 cm a vážit až půl kilogramu. Žijí v Evropě, Asii i Africe, v Česku pět druhů (ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá,ještěrka zední a ještěrka travní).

Rody

V podčeledi veleještěrky jsou zařazeny dva rody, veleješterka (Gallotia) a paještěrka (Psammodromus). V podčeledi ještěrky je pak rodů 30, mají-li české jméno, rodovým jménem bývá nejčastěji ještěrka, dále paještěrka.

Galerie (výběr druhů)

Literatura

Externí odkazy