Křídlo

V tomto článku prozkoumáme dopad a relevanci Křídlo v různých kontextech. Křídlo byl předmětem studia a zájmu v průběhu historie a jeho vliv se rozšiřuje do různých oblastí a oborů. Od svého vzniku vyvolává Křídlo debaty, diskuse a úvahy, které vytvářejí široké spektrum názorů a interpretací. Prostřednictvím pečlivé analýzy prozkoumáme mnoho aspektů Křídlo, jeho vývoj v průběhu času a jeho význam dnes. Tento článek se snaží poskytnout komplexní a podrobný pohled na Křídlo s cílem obohatit a rozšířit znalosti na toto téma.
Další významy jsou uvedeny na stránce Křídlo (rozcestník).
Albatros stěhovavý (Diomedea exulans) má ze všech ptáků největší rozpětí křídel na světě
Křídlo letounu Boeing 737

Křídlo je povrch použitý k vyprodukování aerodynamické síly při cestování vzduchem nebo jiným plynným médiem pomocí letu. Původně se slovo používalo pro přední končetiny ptáků, jeho význam však zahrnuje i křídla hmyzu, netopýrů a pterosaurů; křídla mají i některé mytologické bytosti, například andělé. Křídla mohou být i zařízení vytvořená člověkem, např. jako součást letadel, nebo přímo sama o sobě (samokřídla).

Křídla v přírodě

Související informace naleznete také v článku křídlo (biologie).

Křídla jsou charakteristickým znakem ptáků (i když ne všichni ptáci je dokážou využívat k letu), vyskytují se však i u jiných živočichů – u významné části hmyzu nebo u některých savců (letounů).

Křídla v technice

Obtékání křídla
Podrobnější informace naleznete v článku Křídlo letadla.

Křídlo je základní stavební prvek letadla, jehož pomocí se letadlo ve vzduchu udrží. Křídlo bylo vyvíjeno již od samotného počátku letectví docházelo k napodobování ptačích křídel a postupem času se pro tvary křídla vyvinuly fyzikální modely. Vztlak, neboli síla působící proti směru gravitační síly, a vznikající právě na křídle při proudění vzduchu okolo něj, je tvořen zhruba 2/3 podtlakem na horním povrchu křídla a 1/3 přetlakem na dolním povrchu.

Rozbor křídla v technice

Podíváme-li se na průřez křídlem, všimneme si několika důležitých částí: náběžná hrana, odtoková hrana, tětiva, profil křídla, neboli maximální prohnutí. Proudnice vzduchu za letu jako první potkají náběžnou hranu, která odvádí proudnice do středu křídla, pokud možno, v laminárním proudění. Proudnice se rozdělí a proudy potkávají odtokovou hranu (viz obrázek nahoře), která je stavěná vždy proti vytváření vírů, které by zbytečné způsobily ztrátu energie. Tětivou profilu je úsečka, na jejíž koncích je náběžná a odtoková hrana. Uděláme-li soustavu kružnic, kde hrany profilu se stanou tečnami a spojíme jejich středy, vznikne nám profil, či maximální prohnutí křídla vůči tětivě.

Související články

Externí odkazy