V dnešním světě se Pakt proti Kominterně stalo tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a oblastí odborných znalostí. Od svého vzniku upoutá Pakt proti Kominterně pozornost jednotlivců i odborníků a vyvolává debaty, výzkum a analýzy týkající se jeho důsledků a dopadů v různých oblastech. V tomto článku do hloubky prozkoumáme nejdůležitější aspekty související s Pakt proti Kominterně, od jeho původu až po možné budoucí projekce. Budeme analyzovat jeho dopad na společnost, jeho vliv na kulturu a jeho význam v akademické oblasti s cílem nabídnout ucelenou a aktualizovanou vizi tohoto dnes tak významného tématu.
Na dobu pěti let se obě země zavázaly společně bojovat proti komunistické propagandě (z důvodu zachování vztahů se SSSR ne přímo proti socialistickému státu). V tajném dodatku se pak dohodly, že v případě útoku jednoho ze signatářů na SSSR zachovají neutralitu a neuzavřou se Sovětským svazem žádné smlouvy, které by odporovaly duchu paktu.
V roce 1941 byl pakt prodloužen o dalších šest let a připojilo se k němu dalších třináct signatářů:
.svg){kind=small}
Itálie (od 1937)
Mandžukuo (od 1939)
Španělsko (od 1939)
Maďarsko (od 1939)
Finsko (od 1941)
Chorvatsko (od 1941)
Bulharsko (od 1941)
Rumunsko (od 1941)
Slovensko (od 1941)
Dánsko (od 1941)
Čína-Nanking (od 1941)
