Protesty v Turecku 2013

Dnes se ponoříme do světa Protesty v Turecku 2013, tématu, které bylo v průběhu času předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Protesty v Turecku 2013 vzbudil zvědavost a fascinaci mnoha lidí díky svému významu v dnešní společnosti. V průběhu historie hrál Protesty v Turecku 2013 zásadní roli v různých kontextech, od politiky a kultury po vědu a technologii. V tomto článku prozkoumáme význam Protesty v Turecku 2013 a také jeho dopad na společnost jako celek. Kromě toho se podíváme na to, jak se Protesty v Turecku 2013 vyvíjel v průběhu času a jak ovlivnil naše životy způsoby, o kterých jsme možná dříve neuvažovali. Připravte se na vstup do fascinujícího světa Protesty v Turecku 2013!
Pouliční protest umělce s plynovou maskou v rámci nepokojů

Protesty v Turecku v roce 2013 začaly místním protestem v úterý 28. května v Istanbulu, kde skupina několika desítek environmentalistů protestovala proti plánu pokácet stromy v parku Gezi za účelem vybudování nákupního střediska ve stylu dávno zbořených Taksimských kasáren. Poklidný protest stanujících byl poměrně násilně napaden policií, která stany zapalovala a na protestující použila slzný plyn. V dalších dnech nicméně protesty pokračovaly, zprávy o nich se hojně šířily po sociálních sítích a 29. i 30. května přišlo do okolí Taksimského náměstí demonstrovat více a více lidí, demonstrovat se začalo také v Ankaře. Dne 1. června pak policie zatkla v Istanbulu a Ankaře dohromady přes 939 osob, přičemž proti demonstrantům používala také vodní děla a slzný plyn na ně házela z vrtulníků. Protestovat proti vládnímu postupu se začalo v mnoha dalších městech, v Burse, Antalye, Eskişehiru, Smyrně, Edirne, Mersinu, Adaně, İzmitu, Konya, Kayseri, Samsun, Antakya, Trabzonu, Rize, Ispartě, Tekirdağu, Bodrumu, a Mardinu. Nepokoje přitom byly vzácně sjednoceným vyústěním nespokojenosti mnoha různých skupin s tureckou vládou premiéra Recepa Erdoğana a jeho Strany spravedlnosti a rozvoje. Vláda totiž přizpůsobuje zákony země islámu, například bojuje proti alkoholickým nápojům, plánuje stavbu mešity na Taksimském náměstí. Podporu veřejnosti rovněž nemá turecké zapojení do Syrské občanské války.

Tehdejší premiér Erdoğan reagoval na protesty přezíravě a sociální sítě, zejména Twitter, označil za „největší hrozbu pro společnost“.

Reference

  1. a b HADRAVA, Lukáš. "Pryč s Erdoganem!" Turecko povstalo proti železné pěsti premiéra. Česká televize . 2013-6-5 . Dostupné online. 
  2. REZKOVÁ, Karolína. Turecká policie rozháněla v Istanbulu a Ankaře demonstranty. Zatkla jich na 900. rozhlas.cz . 2013-6-1 . Dostupné online. 
  3. BERKOVÁ, Helena. V Turecku už několik dní protestují odpůrci vlády, na místě je jeden mrtvý. rozhlas.cz . 2013-6-3 . Dostupné online. 
  4. PRCHAL, Lukáš; SHEA, Matt. VICE: Turecký víkend pouličních bojů. Slzný plyn, obušky a cenzura. ihned.cz . 2013-6-4 . Dostupné online. 

Externí odkazy