Richard Adolf Zsigmondy

Téma Richard Adolf Zsigmondy je předmětem zájmu již dlouhou dobu, jeho různé dimenze a důsledky zaujaly akademiky, profesionály i odborníky na dané téma. Od svých historických počátků až po moderní aplikace se Richard Adolf Zsigmondy osvědčil jako neustále relevantní a velmi důležitá oblast studia v různých kontextech. Jak se společnost vyvíjí, zájem o Richard Adolf Zsigmondy zůstává konstantní, což dokazuje její schopnost přizpůsobit se a zůstat relevantní ve stále se měnícím světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Richard Adolf Zsigmondy a jeho dopad v různých oblastech s cílem poskytnout holistický pohled na toto fascinující téma.
Adolf Richard Zsigmondy
Narození1. dubna 1865
Vídeň
Úmrtí23. září 1929 (ve věku 64 let)
Göttingen
Místo pohřbeníStadtfriedhof Göttingen
BydlištěVídeň
Alma materVídeňská univerzita
Mnichovská univerzita
Technická univerzita Vídeň
Povolánífyzik, chemik, vynálezce a profesor
ZaměstnavateléUniverzita v Göttingenu
Humboldtova univerzita
Univerzita Štýrský Hradec
OceněníLaura R. Leonard Prize (1923)
Nobelova cena za chemii (1925)
Nábož. vyznáníluteránství
RodičeAdolf Zsigmondy
PříbuzníKarl Zsigmondy, Otto Zsigmondy a Emil Zsigmondy (sourozenci)
Jenő Zsigmondy (bratrancův nebo sestřeničin syn)
Funkceprofesor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Richard Zsigmondy (1. dubna 1865 Vídeň, Rakousko23. září 1929 Göttingen, Německo) byl rakouský chemik, který v roce 1925 získal Nobelovu cenu za důkaz heterogenní povahy koloidních roztoků. Na severní hemisféře, na odvrácené straně Měsíce, je po něm pojmenován kráter Zsigmondy.

Životopis

Zsigmondy napřed vystudoval na technice ve Vídni kvantitativní analýzu a pak si doplnil znalosti z organické chemie na univerzitě v Mnichově. Po skončení svého studia se stal soukromým docentem na univerzitě v Berlíně. Roku 1907, po tříleté práci ve sklárně v Jeně, ho jmenovali profesorem anorganické chemie a po nějaké době ředitelem ústavu anorganické chemie na univerzitě v Göttingenu.

Vědecká činnost

Celou svoji vědeckou činnost se snažil Zsigmondy věnovat studiu koloidní chemie. Nejdříve se věnoval duhové barvě na skle a porcelánu, po nějaké době přešel na studium způsobu získávání koloidních roztoků a jejich ultrafiltrace. Roku 1903 se podařilo jemu a H. F. Siedentopfovi sestrojit ultramikroskop a roku 1922 ultrafiltr. S těmito pomůckami pak Zsigmondy objevil klasifikaci koloidních částeček podle viditelnosti v ultramikroskopu, a také podle vzájemného působení s rozptýleným prostředím.

Objevy Zsigmondy v oblasti koloidů měly velký význam především pro poznání živé přírody, protože všechny procesy probíhající v živých organismech jsou spojeny s koloidní povahou protoplazmy.

Reference

  1. Olympedia. 2006. Dostupné online.
  2. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Librační oblast I - Brianchon, str. 182, ISBN 80-85277-10-7
  3. Crater Zsigmondy on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Externí odkazy