V dnešním světě je Seznam uherských králů i nadále tématem velkého významu a zájmu pro velkou část populace. Postupem času se Seznam uherských králů podařilo zůstat v centru pozornosti akademiků, profesionálů i amatérů, což dokazuje jeho důležitost a dopad v různých oblastech společnosti. V průběhu historie byl Seznam uherských králů předmětem četných studií, debat a úvah, které přispěly k obohacení znalostí na toto téma. V tomto článku prozkoumáme některé klíčové aspekty související s Seznam uherských králů s cílem ponořit se do jeho významu, jeho vývoje a jeho aktuálního významu.
Poznámka: Všichni uherští vládci a data před knížetem Gejzou jsou historicky sporní. Ve skutečnosti existovalo vícero náčelníků jednotlivých kmenů a teprve od Gejzy lze hovořit o uherském státě.
Arpád, okolo 890? – po roce 900 (do roku 903 asi společně s náčelníky Kursanem, Kendem a Gyulou (Ďula) – poslední dva jsou však často považovaní jen za tituly, ne jména)
Sabolč (Szabolcs), po roce 900 – 947? (Arpádův synovec nebo vnuk); nebo vládl Sabolč a potom Zoltán, nebo jen Zoltán
Fajsz (Fajs, Fales, Falitzi), 947? – okolo 955 (Arpádův vnuk)
Takšoň (Taksony), okolo 955 – okolo 971 (Arpádův vnuk)
V roce 1541 Uhersko ztratilo početná území: území přibližně dnešního Maďarska připadlo Osmanské říši, z východní části se stalo Sedmihradsko – byl to nezávislý stát, který byl vazalem Osmanské říše – a zbylé území, tedy (Slovensko, Burgenland, západní Chorvatsko) s jádrem na Slovensku pod názvem „královské Uhersko“ připadlo Habsburkům. K opětovnému sjednocení Uherska došlo roku 1691 (připojením Sedmihradska), resp. 1699 Karlovským mírem, resp. roku 1718 dobytím posledních území v jihovýchodním Maďarsku od Turků.