V dnešním světě je Sociální demokracie téma velkého významu a zájmu širokého publika. Ať už se jedná o vlivnou osobu, sociální problém, důležité datum nebo aktuální téma, Sociální demokracie upoutal pozornost mnoha lidí v různých kontextech. V tomto článku důkladně prozkoumáme všechny aspekty a aspekty související s Sociální demokracie s cílem poskytnout širší a komplexnější pohled na toto téma. Od jeho vzniku až po jeho dopad na společnost se budeme zabývat relevantními detaily, které přispějí k obohacení znalostí a porozumění Sociální demokracie. V tomto směru se ponoříme na cestu objevování a zkoumání, která nám umožní ponořit se do důležitosti a relevance Sociální demokracie v dnešním světě.
Původně byla sociální demokracie směrem, který usiloval o mírovou transformaci tržní ekonomiky v socialismus, na přelomu 19. a 20. století se však sociálnědemokratické strany začaly tříštit na radikální (revoluční) a umírněné (reformistické, revizionistické) křídlo, což v mnoha státech vyústilo ve stranický rozkol (např. odtržení KSČ od ČSDSD nebo rozpad RSDDP). Po druhé světové válce přijali sociální demokraté keynesiánství jakožto ekonomický směr, kterého se po jeho inovaci v neokeynesiánství a krátkém odklonu k třetí cestě (pouze některé sociálnědemokratické strany; přibližně mezi lety 1990 a 2010) drží do současnosti. Právě příklon ke třetí cestě a neoliberálním reformám v podobě politiky škrtů, volného obchodu, deregulace, privatizace a redukce sociálního státu dávají někteří politologové do souvislosti s drastickým propadem sociálnědemokratických stran v Evropě a příklonem jejich tradičních voličů k levicově či pravicově populistickým subjektům. Mezi další ekonomické směry, které sociální demokracie prosazuje, patří sociálně liberální a skandinávský model.
Socialistická internacionála (SI) – celosvětová organizace sdružující sociálnědemokratické strany a strany demokratického socialismu – definuje sociální demokracii jako ideální formu (liberální) demokracie, která je schopná řešit společenské problémy, které vytváří neregulovaný kapitalismus. SI zdůrazňuje následující principy lidského společenství (následuje volný překlad):
Svoboda. Princip svobody zajišťuje svobodu jednotlivce, ale i svobodu člověka uvnitř společenství. Každý člověk má právo chovat se a konat tak, aby mohl nejlépe dosáhnout svých individuálních cílů a naplnit a využít své schopnosti a možnosti. Právo na svobodnou vůli v chování a jednání musí být zachováno pro každého, realizací tohoto práva jedním člověkem nesmí být omezeno toto právo u jiného člověka. Zachování svobody pro každého člověka uvnitř lidského společenství je možné pouze v případě, že lidstvu jako celku se podaří v dlouhověkém zápase osvojit si vlastní historii a zajistit, aby žádný člověk nebyl na základě různosti společenské vrstvy, pohlaví, náboženství nebo rasy omezen na svých svobodách.
Rovnost a spravedlnost. Princip rovnosti zaručuje stejnou vážnost všech lidských bytostí a je základním předpokladem pro svobodný vývoj každé lidské osobnosti. Základní ekonomická, sociální a kulturní rovnost uvnitř společenství je nezbytná pro společenskou rozmanitost a sociální rozvoj. Princip spravedlnosti ve společenství se řídí principem rovnosti a principem svobody. Znamená rovnost v právech a požaduje vyrovnávání fyzických, mentálních a apriorních sociálních nerovností, stejně jako osvobození od absolutní závislosti na vlastnících výrobních prostředků nebo držitelích politické moci.
Solidarita. Solidarita je všezahrnující a globální. Je praktickým projevem lidské humanity, lidskosti a schopnosti soucítění s oběťmi nespravedlnosti a nerovnosti. Solidarita je vyzdvihována a oslavována všemi významnými humanistickými tradicemi. V současné době s bezprecedentní vzájemnou závislostí mezi jednotlivci a národy nabývá solidarita ještě většího významu.
Sociální demokraté jako svou symboliku často používají růži. Barvou sociálně demokratických strana je pak z velké většiny červená, respektive rudá, vycházející ze socialistické tradice, ojediněle též růžová, oranžová či modrá.
↑GOMBERT, Tobias. Foundations of Social Democracy. 1. vyd. Berlín: Social Democratic Reader, 2009. Dostupné online. ISBN9783868722154. S. 8.
↑Hnutí Budoucnost nebude dále jednat s vedením ČSSD, pokračuje však ve vytváření volebního subjektu na obranu sociálního státu . Budoucnost, 2021-04-15 . Dostupné online.
↑ Declaration of Principles, přijaté na XVIII Kongresu SI, Stockholm, červen 1989. www.socialistinternational.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-22.