Dnes je
Solvayův proces tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Jak čas plynul,
Solvayův proces získal větší význam v různých oblastech každodenního života a stal se pro mnohé bodem k zamyšlení a debatě. Od svého dopadu na společnost až po důsledky na osobní úrovni,
Solvayův proces dokázal upoutat pozornost a vzbudit zájem velkého počtu jednotlivců. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s
Solvayův proces, abychom nabídli široký a úplný pohled na toto téma, který bude nepochybně relevantní i v budoucnu.
Tento článek není dostatečně
ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba
ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním
referencí na
věrohodné zdroje.
Solvayův proces je způsob, kterým se vyrábí uhličitan sodný, neboli soda. V roce 1861 belgický chemik Ernest Solvay objevil metodu přeměny chloridu sodného na uhličitan sodný za použití amoniaku. Postup spočívá v tvorbě poměrně málo rozpustného hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO3) reakcí hydrogenuhličitanu amonného a chloridu sodného ve vodném roztoku:
Technicky se postupuje tak, že se do téměř nasyceného roztoku NaCl zavádí nejprve amoniak a poté oxid uhličitý. Vzniklý hydrogenuhličitan sodný se odfiltruje a zahříváním (kalcinací) převede na uhličitan sodný (kalcinovanou sodu):
Takto získaný oxid uhličitý se znovu odvádí zpět do výroby. Vzniklý chlorid amonný je podroben reakci s hydroxidem vápenatým za vzniku odpadního chloridu vápenatého a uvolnění amoniaku, který je znovu použit ve výrobě.
Externí odkazy