Soutěska

V tomto článku prozkoumáme téma Soutěska do hloubky, analyzujeme jeho různé aspekty, jeho dopad na společnost a jeho význam v dnešním světě. Soutěska je téma, které v posledních letech vyvolalo velký zájem, a je nezbytné porozumět mu jako celku, abychom pochopili jeho důležitost v různých kontextech. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Soutěska, od jeho historie až po jeho dnešní vliv. Kromě toho prozkoumáme, jak Soutěska souvisí s jinými tématy a jak se vyvíjel v průběhu času. Prostřednictvím podrobné a komplexní analýzy se budeme snažit toto téma osvětlit a poskytnout komplexní pohled na jeho význam a vliv na moderní společnost.
Na tento článek je přesměrováno heslo kaňon. Další významy jsou uvedeny na stránce Podmořský kaňon.
Tichá (Edmundova, Dolní) soutěska na Kamenici

Soutěska je geomorfologický tvar obvykle vytvořený erozí nebo tektonickou činností. Do češtiny tento termín zavedl Pavel Josef Šafařík a nahradil tak starší Jungmannův termín těsnina. Příbuzným pojmem soutěsky je kaňon. Srázné úzké údolí se nazývá rokle, roklina či strž.

Typologie

Vymezení pojmů soutěska a kaňon z geomorfologického hlediska není jednotné a liší se podle jednotlivých autorů, jazyků a zemí.

Demek (1983), vymezuje pojem soutěska na základě vztahu mezi lineární erozí vodního toku (hloubkové erozi) a vývojem svahů (boční erozi) jako říční údolí, u něhož výrazně převažuje hloubková eroze nad boční. Velmi hluboké soutěsky pak nazývá kaňony.

Jiní geologové, jako Vitásek (1958) a Klimaszewski (1978) definují kaňon jako říční údolí specifického tvaru příčného profilu, odlišného od soutěsky, případně erozního zářezu (Klimaszewski).

Související informace naleznete také v článku Říční údolí.

Vznik

Soutěsky nejčastěji vznikají hloubkovou erozí prouděním vody, případně pohybem ledovce, která do zemského reliéfu vymývá rýhy ve tvaru písmene V, případně U. Tyto rýhy vznikají i několik tisíc let a samozřejmě tento čas závisí i na typu podloží (např. pískovec). V druhém případě tektonická činnost vytváří rýhu zdvihem okolního zemského reliéfu.

Pohled dolů z Bright Angel trail na Grand Canyon.

Kaňon

ikona
Je navrženo vyjmutí této části článku a její přesunutí do článku Kaňon.
K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

Nejznámějším kaňonem světa je Grand Canyon v USA.

Jako kaňon bývají v místní terminologii označována též údolí, která z geologického hlediska kaňonem nejsou, jako například Bryce Canyon v Utahu. Mnohá údolí, která z geologického hlediska kaňonem jsou, naopak v místních názvech jako kaňon označována nejsou.

Kaňony se vyskytují také v krasových oblastech, kde je jejich vznik spojen s chemickými vlastnostmi vody a krasověním. Kaňon je také důležitý pro paleontology, jelikož jim dává možnost nahlédnout do historie planety a zkoumat fosílie v chronologickém pořadí.

Turismus

Soutěsky jsou atraktivními turistickými cíli. Zvláště v suchých oblastech s převážně nízkým stavem vody se však mohou stát nebezpečnými v období přívalových dešťů, kdy se koryto náhle zaplaví a příkré stěny poskytují špatnou únikovou cestu. Opakovaně tak dochází k utonutí.

Nejznámější soutěsky

Další fotografie

  • Krasový Antilopí kaňon v Arizoně
    Krasový Antilopí kaňon v Arizoně
  • Kaňon v Skryjských jezírkách u Berounky
    Kaňon v Skryjských jezírkách u Berounky
  • Leutaschklamm v Rakousku
    Leutaschklamm v Rakousku

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b PAVELKOVÁ CHMELOVÁ, Renata; FRAJER, Jindřich. Základy hydrologie. . Univerzita Palackého v Olomouci, katedra geografie. . Dostupné online. 
  2. ↑ MATOUŠKOVÁ, Milada. Hydromorfologie. . UK v Praze, katedra fyzické geografie a geoekologie. . Dostupné online. 

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot