Třetí bitva na Aisně

V tomto článku se chystáme prozkoumat dopad Třetí bitva na Aisně na současnou společnost. Třetí bitva na Aisně byl klíčovým bodem zájmu a debaty v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. V průběhu let se Třetí bitva na Aisně ukázalo být tématem velkého významu a vlivu na životy lidí, které přináší výhody i výzvy pro společnost jako celek. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Třetí bitva na Aisně formoval naše přesvědčení, hodnoty a činy a jak se jeho vliv rozšiřuje na různé aspekty moderního života. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory na Třetí bitva na Aisně a zdůrazníme složitost a rozmanitost názorů na toto téma. Stručně řečeno, tento článek nabízí hluboký a vyčerpávající pohled na Třetí bitva na Aisně, který se zabývá jeho důležitostí a dopadem na současnou realitu.
Třetí bitva na Aisně
konflikt: První světová válka
Nejzazší čára německého postupu (15. července 1918)
Nejzazší čára německého postupu (15. července 1918)

Trvání27. května 1918 – 6. června 1918
Místovýchodní Francie
Souřadnice
VýsledekNěmecké taktické vítězství
Strany
Německé císařství Francie

USA

Síla
děla ráže 360 mm

Francii pomáhaly Československé legie, které blokovaly Sibiřskou magistrálu (viz článek)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třetí bitva na Aisně byla jedna z posledních německých ofenzív na západní frontě v první světové válce. Pojmenována je podle řeky Aisny, u níž se bojovalo.

Svým způsobem se jednalo o pokračování německé jarní Ludendorffovy ofenzívy. Německé jednotky byly posíleny o vojáky, kteří byli staženi z východní fronty, která již neexistovala. Němcům však chyběli stále vojáci, kteří byli v zajateckých táborech v Rusku a kteří již měli být na základě mírových dohod s bolševickým Ruskem propuštěni. Jejich přepravu z ruských zajateckých táborů totiž blokovaly československé legie, které obsadily Transsibiřskou magistrálu.

Německý útok byl zahájen dne 27. května 1918. Francouzská obrana se nacházela nepřipravená, protože nikdo neočekával, že válkou zdecimovaná vojska budou mít ještě sílu k útoku. Německá vojska provedla průlom v šířce 80 km do hloubky 60 km. Na několika místech byla překročena řeka Marna a Paříž byla ohrožena jako v roce 1914. Němci začali ostřelovat francouzské hlavní město dalekonosnými děly ráže 360 mm a mezi lidmi se začala šířit panika. Spojenecké velení nasazovalo do bojů urychleně americké jednotky, které stále přicházely do Francie. 9. června 1918 byl průlom směřující na Paříž zastaven.

Literatura

  • HONZÍKOVÁ, Hana; HONZÍK, Miroslav. 1914 / 1918 - Léta zkázy a naděje. 1. vyd. Praha: Panorama, 1984. 320 s. 
  • HEŘTOVÁ, Yvette. Zákopová válka. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 2008. 411 s. ISBN 978-80-206-0943-4. 

Externí odkazy