V dnešním světě se Olše (řeka) stalo tématem, které ve společnosti vzbuzuje stále větší zájem. Ať už díky svému historickému významu, svému dopadu na každodenní život nebo jeho vlivu v kulturní sféře, Olše (řeka) upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku je Olše (řeka) předmětem diskusí, studií a výzkumů a jeho význam se postupem času nezmenšil. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Olše (řeka) a jeho význam v současném světě, analyzujeme jeho vývoj, jeho dopad a jeho relevanci dnes.
Tento článek je o řece. O stromu pojednává článek Olše (rod).
V místních dialektech se řece podél toku říkalo Olza, Olsa, Olša. Jméno Olza, dříve Oldza, pochází zřejmě od slova „oliga“ , což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“ (obdoba ruské Volga).
Historickou studii na téma pojmenování řeky obsahuje článek Olza a Olše , který uveřejnil Dan Gawrecki v časopise Těšínsko č.3, ročník 1993.
Etymologie Jürgena Udolpha vychází z předpokládaného tvaru Aliga, Olьga, Oldza. Tentýž autor rekonstruoval kořenovou podobu *el-g/*ol-g- (zapáchat, hnít). Olza tedy znamená dle Udolpha páchnoucí řeka. Podle výkladu Ondřeje Šefčíka dnešní Olza (Olьza, germánská Aliza) po uplatnění Vernerova zákona vznikla z původního, staroevropského Alisa. Jméno Olza snad tedy znamenalo prostě jen tok, což je z hlediska pravidel pro určování staroevropských hydronym naprosto regulérní.
V německy vydaných mapách se řeka objevuje od roku 1493 jako Olsa (německy čteno ). Název Olsza či Olše vznikl díky jazykovým puristům na konci 19. století. Na 10. shromáždění Kongresu Poláků v České republice v roce 2008 zavázali delegáti radu Kongresu k rozhodným akcím za oficiální navrácení jména Olza v Česku. Politické hnutí Coexistientia-Soužití připravilo petici s názvem: „Znovunavrácení původního historického názvu řece OLZA“. V roce 2010 ministr Michael Kocáb, předseda Rady pro národnostní menšiny požádal o stanovisko Ministerstvo vnitra, které přejmenování nedoporučilo z těchto důvodů:
Náklady spojené se změnou názvu se jeví jako neúměrně a zbytečné.
Oprava názvu ve všech státních mapách a vyhláškách by byla nákladná.
Změna česko-polské smlouvy o společných státních hranicích je těžko uskutečnitelná.
Mimo otvírání česko-polské smlouvy s nevyřešeným územím o velikosti 368,54 ha, je problém i s rizikem národnostních vášní.
V roce 2016 projednávala návrh na změnu názvu Názvoslovná komise Českého úřadu zeměměřického a kartografického. Shoda panovala na věcné správnosti návrhu, převážily však argumenty poukazující na nepřiměřené problémy při procesu změny názvu.
Příčiny i údajné příčiny používání názvu Olše
lidová etymologie, předpokládající původ názvu odvozením z názvu stromu olše
počeštění přidáním háčku nad „s“ v německém názvu Olse použitém např. Jonášem Nigrinim v roce 1724
naivněnacionalistický aktivizmus jak na české (Olešnice, Olše), tak polské (Olsza) straně
servilita „Kartografického ústavu“, kde bylo dne 1. 10. 1961 převzato pojmenování ze sovětských vojenských map Tato informace je nepřesná:
od roku 1954 se zabývala problematikou názvů Názvoslovná komise kartografická při Ústřední správě geodesie a kartografie nikoli Ústav; výstupem její práce byl Seznam hlavních vodních toků a ploch ČSSR, který byl pouze pro potřeby kartografů.
název Olše byl používán už v mapách vydávaných v letech 1918-1939 (název Olza byl někdy uveden v závorce)
Na řece Olši leží několik významných měst, z nichž největší je Karviná. V minulosti poblíž Olše také stálo několik hradů a zámků: Šance, Hrádek, hrad a zámek v Těšíně, zámky Ráj, Solca, Fryštát v Karviné a Petrovice u Karviné, z nichž jen zámky Fryštát a Petrovice jsou dodnes stojící a veřejnosti přístupné. Také hrad a zámek v Českém Těšíně je přístupný, ale z někdejšího hradu jsou dnes jen trosky.
Kultura
Řeka Olše má velký význam i pro místní polskou menšinu – k řece se vztahuje i její neoficiální hymna Płyniesz Olzo po dolinie (Plyneš Olše po dolině). Poláci též nazývají východní část českého TěšínskaZaolzie (Zaolší – oblast ležící za řekou Olší viděno směrem z Polska), přestože částečně leží i na pravém břehu řeky.
↑ONDRASZEK, Bronislaw. Olza nebo Olše?. VENDRYŇSKÉ NOVINY | GAZETA WĘDRYŃSKA. 2022-04-01, čís. 4. Dostupné online.
↑STOPA, Zykmund. Znovunavrácení původního historického názvu řece OLZA. WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY. 2010-02-08, roč. 36, čís. 2, s. 2. Dostupné online.
↑MATÚŠOVÁ, Jana; ŠVEHLOVÁ, Irena. Historie názvoslovných komisí: 100 let zpracování geografických jmen na území dnešní České republiky. 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2018. 70 s. ISBN978-80-88197-06-5. OCLC1150862486
↑MATÚŠOVÁ, Jana; ŠVEHLOVÁ, Irena. Historie názvoslovných komisí: 100 let zpracování geografických jmen na území dnešní České republiky . Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2018-04-30 . Dostupné online. ISBN978-80-88197-08-9.
↑ abEvidenční list hlásného profilu stanice Věřňovice . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.
↑Evidenční list hlásného profilu stanice Jablunkov . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.
↑Evidenční list hlásného profilu stanice Český Těšín . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.
Literatura
Lutterer, Ivan, Majtán, Milan, Šrámek, Rudolf: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha