Znělá labiodentální frikativa
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Znělá labiodentální frikativa. Od svého vzniku až po vliv na moderní společnost hraje Znělá labiodentální frikativa zásadní roli v různých oblastech každodenního života. V průběhu historie byl Znělá labiodentální frikativa zdrojem inspirace, kontemplace a debat, což má významný dopad na způsob, jakým lidé vnímají svět kolem sebe. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme mnoho aspektů Znělá labiodentální frikativa, od jeho kořenů až po jeho dnešní vývoj, a poskytneme kompletní a obohacující pohled na toto zajímavé téma. Připojte se k nám na této cestě objevování a učení o Znělá labiodentální frikativa!
 | |
|---|---|
| Číslo IPA | 129 |
| Znak IPA | v |
| Znak SAMPA | v |
 Zvuková ukázka | |
Znělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem v, číselné označení IPA je 129, ekvivalentním symbolem v SAMPA je v.
Charakteristika
- Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
- Místo artikulace: retozubná souhláska (labiodentála). Úžina se vytváří mezi horními zuby, při artikulaci se dolní ret dotýká horních zubů.
- Znělost: znělá souhláska - při artikulaci hlasivky vibrují. Neznělým protějškem je f.
- Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
- Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
- Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině
V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem V, v, v cizích slovech pak také písmenem W, w.
Zajímavostí je, že psané /v/ se vlivem okolních souhlásek vylovuje nezněle, např. ve slově vsadit , samotné /v/ však znělost okolních souhlásek neovlivňuje, např. ve slově svět zůstává /s/ znělé.
